Harry Potter. Emocionálne najsilnejšia scéna

Harry Potter. Emocionálne najsilnejšia scéna z filmu.

Istý chlapec mi napísal nasledovné:
Nevím co ale něco mě na tom prostě fascinuje, nevím jestli v tom není nějáká zpráva, nebo detail ale od Října minulího roku už jsem tuhle scénu viděl asi tak 500 x možná i víc krát, a něco mě nutí se na to dívat furt dokola....Třeba to opravdu nic neznamená, jen mě zajímá váš názor na tohle, třeba si všimnete něčeho co mě stále na tom uniká...?
Skoro pokaždý když jsem to viděl jsem se u toho rozbrečel a měl i hřejivý pocit v srdci a měl i takový emoce který nedokážu popsat, možná dojetí nebo tak něják, já prostě cítím že je tam něco pravdivího nějáký kousek, možná i z mého minulého života, nevím....Tak by mě zajímalo co si konkrétně o týhle scéně z toho filmu myslíte vy, protože mám pocit že se mi něco takovýho kdysi dávno stalo na podobný princip