Sobota dne 17.7.1683 – město Vídeň v totálním obležení 1.díl!

Fakt skvělé české video, respektive video v češtině, formálně jakože video italské, ale jinak je to video prakticky kompletně celé v českém jazyce. V roce 1683 po pochodu z Istanbulu přes celý Balkán s krátkým zastavením se v Bělehradě a následném pochodu přes celé Uhersko směrem na severozápad na město Vídeň pochodují turecká vojska a vojenská situace začíná býti pro Středoevropany a jejich habsburského císaře Svaté říše římské Leopolda I. sídlícího v té době v hlavní rakouské metropoli Vídeň kritická.

V sobotu dne 10.7.1683 je totiž zahájen finální pochod zhruba 400 000 tureckých vojáků, kdy cílem tohoto pochodu bylo nyní již přímo samotné srdce střední Evropy - hlavní rakouská metropole Vídeň. A navíc tohle byla úplně ta největší armáda, kterou Turci v 17. století vůbec kdy zmobilizovali.

Ve středu dne 14.7.1683 se Turci již přiblížili na dohled k samotnému městu Vídni.

O dva dny dne později v pátek dne 16.7.1683 Turci díky své až neuvěřitelně obrovské přesile donutili onu doslova až "směšně malou" pouze jen několikatisícovou rakouskou armádu, které velel generál Ernst Rüdiger Graf von Starhemberg, aby rakouská armáda ustoupila z dané oblasti před drtivou nepřátelskou přesilou směrem do samotného města Vídně, kam se rakouské vojsko generála Ernst Rüdigera Grafa von Starhemberga stáhlo dovnitř za mohutné městské hradby města Vídně, a za vídeňskými městskými hradbami zaujali obranné postavení.

Ihned po ústupu a stažení se rakouské armády za vídeňské městské hradby se současně pohnula vpřed i ona početně mohutná turecká armáda a dorazila přímo až k hranici maximálně bezpečně blízké vzdálenosti od hradeb města Vídně. Město Vídeň bylo v té době silně opevněné město s mohutnými a pevnými městskými hradbami. Turečtí vojáci však zahájili proces několikaproudového postupu svých vojsk v různých liniových směrech s cílem dosáhnout totálně hermetického obklíčení města Vídně kolem dokola jeho mohutných vídeňských městských hradeb ze všech stran.

V sobotu dne 17.7.1683 tak turecká armáda dovršila toto hermetické obklíčení města Vídně kolem dokola oněch mohutných vídeňských městských hradeb ze všech stran, a od tohoto dne 17.7.1683 již nikdo více nemohl svobodně vstoupit do města Vídně anebo město Vídeň svobodně opustit bez toho, aniž by jej turečtí dobyvatelé - držící město Vídeň v dokonalém obklíčení - za onen pokus ihned nezabili.

A tak po celém obvodu kolem dokola města Vídně všude na hranici maximálně bezpečně blízké vzdálenosti od hradeb města Vídně stáli turečtí vojáci. Tou takzvanou hranicí "maximálně bezpečné blízké vzdáleností od hradeb města Vídně" se rozumí taková vzdálenost tureckých vojáků od hradeb města Vídně, aby stáli těsně za horizontem, respektive těsně za diapazonem maximálního dostřelu vídeňských děl - aby stáli těsně za horizontem, respektive těsně za diapazonem maximálního dostřelu vídeňského dělostřelectva.

Téhož dne 17.7.1683 poslal turecký vojvůdce Kara Mustafa Paša do Vídně svůj tradiční "návrh", že aby se město Vídeň vzdalo Osmanské říši s tím, že pokud se město Vídeň Osmanské říši takto bez boje dobrovolně vzdá, tak že se jim údajně prý vůbec nic nestane, že údajně prý Turci vůbec nikomu nijak neublíží ani fyzicky na životě či zdraví a ani nikomu nijak nesáhnou na jeho majetek.

Císař Svaté říše římské Leopold I. Habsburg i císařův generál Ernst Rüdiger Graf von Starhemberg tento turecký "návrh" na svou kapitulaci kategoricky odmítli.

Ostatně ve skutečnosti ani neměli na výběr - nemohli totiž konat nijak jinak! Jen několik dní předtím totiž dostali do Vídně zprávu o masovém vyvraždění úplně všech obyvatel města Perchtoldsdorfu, městě jižně od Vídně, kde občané města Perchtoldsdorfu otevřeli Turkům brány od svého města poté, co jim turecký vojvůdce Kara Mustafa Paša poslal úplně stejný "návrh" že aby se město Perchtoldsdorf vzdalo Osmanské říši s tím, že pokud se město Perchtoldsdorf Osmanské říši takto bez boje dobrovolně vzdá, tak že se jim údajně prý vůbec nic nestane, že údajně prý Turci vůbec nikomu nijak neublíží ani fyzicky na životě či zdraví a ani nikomu nijak nesáhnou na jeho majetek. A poté, co se občané města Perchtoldsdorfu Turkům skutečně vzdali a otevřeli jim brány od svého města Perchtoldsdorfu, tak licoměrně pokrytecký turecký vojvůdce Kara Mustafa Paša okamžitě porušil veškeré své sliby ihned poté, co vojensky obsadil město Perchtoldsdorf, kdy ihned poté přikázal svým tureckým vojskům, aby úplně všechny obyvatele města Perchtoldsdorfu, a to i malé děti, okamžitě vyvraždili.

A tak císař Svaté říše římské Leopold I. Habsburg a císařův generál Ernst Rüdiger Graf von Starhemberg namísto kapitulace tedy okamžitě vyhlásili mobilizaci příslušníků úplně všech ozbrojených složek nacházejících se ve městě Vídni - nejen tedy samotných vojáků, ale i městských jakýchsi quasi policistů, městských hasičů, císařových hradních myslivců /po česky: myslivci = po slovensky: poľovníci/, příslušníků císařovi hradní stráže atd., - a celá tato množina těchto takto porůznu zmobilizovaných ozbrojenců v městě Vídni dohromady činila všeho všudy zhruba nějakých cca 16 000 ozbrojených mužů. A tak počínaje tímto dnem 17.7.1683 je město Vídeň v totálním obležení, počínaje tímto dnem 17.7.1683 nastává totální blokáda města Vídně se zhruba cca 16 000 ozbrojenými obránci města Vídně pod velením císaře Svaté říše římské Leopolda I. Habsburga a císařova generála Ernsta Rüdigera Grafa von Starhemberga nacházejícími se za městskými hradbami uvnitř města Vídně, a naopak město Vídeň od tohoto kritického dne 17.7.1683 v totálním obležení totálně obléhá a současně i na město Vídeň od toho dne 17.7.1683 všemi možnými způsoby útočí pod vedením svého tureckého vojevůdce zhruba cca 400 000 tureckých vojáků.

A teprve až 12.9.1689 hrdinsky se bránící totálně obklíčené Vídni přichází na pomoc vojsko pod vedením polského krále Jana III. Sobieského...

zobraziť viac ↓